7+1/Sokol Řepy - ČECHIE DUBEČ 1:1 (1:0)
Nešlo nám to ...
Rychlý přesun ze Střešovic do Řep se až na hledání parkovacích míst na lidnatém sídlišti povedl a tak se poslední mistrák klasického přípravkového fotbalu začal ve stanoveném čase. Na podzim bylo v naší skupině odehráno 66 zápasů a jen jeden z nich neměl vítěze. Jediná remíza se bohužel pro nás zrodila právě v Řepích, kde jsme ztratili dva body.
Zápas, v němž nám chyběli Dan a Adam, se hrál přesně podle očekávaného scénáře: Dubeč se snažila o fotbal, Řepy se opíraly o vynikajícího gólmana, který po zisku míče překopával z ruky krátké hřiště na jediného hráče, který uměl zakončit. Ačkoliv jsem kluky na tuto "taktiku" výslovně upozorňoval, vzali ji na lehkou váhu a vymstilo se nám to už ve 4. minutě - 1:0 pro domácí. Ti se opravdu dostávali za půlku jen za pomoci výkopů, jinak jsme měli velmi lehký balón, který skákal jak hopík z Albi, na nohou my, ale nic jsme s ním nevymysleli. Míč neposlouchal ani Ondru K, přihrávky nebyly přesné ani v odpovídající síle, střelba neexistovala. Navíc mi připadalo, že kluci hrají bez zájmu, určitě nebojovali, jak umí, neposlouchali, co se jim říká, a podle toho to prostě vypadalo. Dostali jsme se k pár rohům, ale ty až na jeden, kdy David střílel hodně vysoko, byly zahrané špatně. Prostě úplně jiný tým než na začátku sezony, asi se opravdu začala projevovat únava z náročné sezony. Ale ani ne tak fyzická, jako spíš psychická.
O přestávce jsem klukům trošku promluvil do duše. Nezlobil bych se, kdybych věděl, že fotbal hrát neumí. Ale oni udělali obrovský pokrok, jen ho prostě v Řepích neprodali. Druhý poločas byl mnohem lepší. Kluci chtěli vyhrát a tlačili se dopředu, vzadu to však byla, ať už byl na stoperu kdokoliv, stále stejná falešná písnička. Jak to tedy vypadalo: na domácí branku se valil jeden útok za druhým, ale střely bez efektu. Buď do brankáře, nebo mimo. Gólman výkop za půlku, míč skáče, naše chyba a útočník se řítí na osamoceného Fílu. Jen díky němu jsme ve 40. minutě neprohrávali 0:5 a měli pořád šanci na úspěch. Posledních deset minut už jsme to riskli a hráli co nejofenzivněji to šlo. Šancí pořád přibývalo, ale jak je řešíme? Na přihrávku nabíháme do oblouku, stopování balónu ne pod nohu, ale na placku (lehký míč odskakoval všude možně), před odkrytou brankou si zastavíme míč a místo posunutí ho dopředu a střely od něj odcouváme ... Přesto jsme se zaslouženě dočkali vyrovnání. David zahrál roh konečně tvrdě do "ohně" a domácí si ho srazili do branky. Do konce zbývaly ještě tři minuty a kluci to chtěli zlomit a vyhrát. Jenže jim plány zmařil pan sudí - v čase 48:15 najednou nepochopitelně zadul do píšťalky a zápas ukončil. Asi za krásného počasí pospíchal ještě na rande a přítomná slečna byla nedočkavá :-) Co se dá dělat, body se tak nakonec dělily a vzhledem k průběhu zápasu byli nakonec spokojeni oba soupeři.
Podrobné hodnocení podzimní části soutěže dám snad brzy dohromady, ale i přes ne úplně povedený závěr musím kluky moc, moc, moc pochválit. Nejen, že uhráli o sedm bodů víc, než jsem původně předpokládal, a jsou ve vyšší soutěži na naprosto nečekaném a skvělém 5. místě, ale hlavně jejich výkony si zaslouží obdiv nás všech, kteří se na ně chodíme koukat. A i když občas zvýším hlas, moc si jich vážím :-) Ušli obrovský kus cesty a věřím, že na jaře to bude ještě lepší. Odpočinek od "stresu" soutěží si teď všichni zasloužíme. V zimě se při trénincích zaměříme na fyzičku a také na jiné hry než je fotbal.
P.S. Známky jsou tentokrát špatné a kluci se mají do úterní tréninku sami zamyslet nad tím, proč. Leccos jim napoví řádky výše, kde to je, ale až na výjimky ne jmenovitě. Na to by měli přijít sami, co se koho týká :-)
Sestava: Filip M (1+) - Matyáš (2-), Ondra N (2-), Jirka (2-) - Ondra K (1-),
David (2-) - Filip A (2), Sebík (2)
Střídačka: Ríša (1-), Oliver (2)
Branka: 47. vlastní
Head Coach ŠM