Otradovice 2016 - Den po dni
Den první - neděle
Ahoj všichni a všude.
Letošní pobyt v Otradovicích už vzhledem k událostem posledních měsíců už ani nenazývejme soustředěním. Prostě zdejší letošní pobyt je sice hlavně přípravou na novou sezonu pro kluky, kteří společně míří do Hrdlořez, ale je také velmi milou připomínkou toho, že parta byla v Dubči opravdu dobrá. Jsou tu s námi totiž i kluci, kteří svou fotbalovou kariéru od této sezony spojili s jinými kluby.
Zatím vše funguje v pohodě a podle plánů. Po dopoledním slejváku se přeci jen vyčasilo a tak bylo na čase zjistit, jak kdo o prázdninách udržoval fyzičku a kdo nepodcenil technický stav svého kola. Kupodivu se záhy ukázalo, že všichni mají bicykly v "richtiku" a nejhorší fyzičku má trenér. Sotva jsem se udržel v balíku. Zajeli jsme do Předměřic zkontrolovat travičku na místním hřišti, po cestě šoupli U Šotka limču a po večeři nastal čas společenské hry Párty Alias. A pobavili jsme se, některé hlášky vstoupí do dějin nejen této hry. Zejména při hledání slov. Popis: nejchutnější oranžová ryba k jídlu? Odpověď: Nemo!!! místo losos. Kdopak takto odpověděl? To nechám na vaší představivosti ...
Dobrou noc ... 
Den druhý - pondělí
Zdarec.
Noc byla klidná, dokonce jsem kluky po půl osmé musel tahat z postelí. Nějak si navykli o prázdninách pozdějšímu vstávání. Ale ono se jim to už brzy zase s příchodem školního roku změní ... Snídaně: párky a dopoledne dvě hodinky na hřišti. Tedy po dalších osmi kiláčcích na kole. A pak ta samá porce zpět. Teď je polední klid (a opravdu je klid) a odpoledne si zopakujeme ten samý program, který jsme absolvovali už před obědem.
Tak máme za sebou i odpolední trénink. A ještě před jeho koncem se v plné nahotě projevilo, kdo se o prázdninách udržoval v kondici, kdo si šel zasportovat občas a kdo bohužel skoro vůbec. Ti to budou mít mnohem těžší se vrátit do formy. Ale to je jen jejich boj! Po večeři jsme se šli projít k místnímu jezu a pak spát. I když někteří se prokecali až na práh nového dne.
Den třetí - úterý
Hola hej, nový den vítej!
Další den v Otradovicích nás vítá sluníčko na nebi a jogurty ke snídani. Dva tam zůstaly, ani nevím, kdo na něj "zapomněl". I když mohu tvrdit, že zcela úmyslně. Teď probíhá úklid pokojů, protože už na některých nešlo přebrodit od dveří k oknu. Jestli se klukům povede se toho bince zbavit a také ustlat postele, tak vyrazíme na minigolf. Odpoledne nás pak od 15.45 čeká zápas v Benátkách. Soupeř by měl být hratelný a vzhledem k tomu, že u něj půjde o první zápas na velké hřiště, tak zejména některé dvojky pošetříme až na zítřek do Mělníka.
Dopoledne kluci předvedli, že také s golfovými holemi jim to docela jde. I když někteří "nerváčci" trochu trpěli, přeci jen se všem povedlo obstojně obejít všech 14 jamek. Padlo i mnoho es (jamka na jeden jediný úder), ale ve skórkartách bylo i několik sedmiček. Odpoledne jsme zamířili do Benátek na zápas, který už vlastně patřil do kategorie přípravných Spartaku Hrdlořezy. Klukům modré dresy slušely a doplněni o několik kmenových hráčů Spartaku ukázali, že fotbal přes prázdniny nezapomněli. Souhra sice trochu vázla, ale jinak to celkem šlo. Odměnou jim byla výhra 3:1, k níž gólově z "našich" přispěli také Ondra N a Filip M. A zápas konečně vyšel i Lukášovi, který zachytal výborně a gól dostal jen z penalty nařízené za Michalovu kosu ve vápně.
Cesta zpět byla trochu pestřejší, jeden spoj nám dokonce kvůli zpoždění toho předchozího ujel, ale nakonec jsme přeci jen spali ve svém hotelu. Plzeň sice nevyslyšela naše fandění a nepostoupila do Ligy mistrů, ale i tak hodnotíme další den pobytu jako úspěšný.
Den čtvrtý - středa
Den dobrý ...
Trochu bojujeme s wifinou, takže ...
Od rána jsou kluci nějak unavení. Dopoledne jsem tedy změnili původní plány a šli se jen projít po lese a do nedaleké pískovny. Čerstvý vzduch je dost probral, takže teď už zase řádí. Ale samozřejmě v mezích normy. Po poledním klidu vyrazíme vlakem do Mělníka na zápas na Pšovce, tentokrát jako asi fakt derniéra i v dresech Čechie. Tak nám držte palce.
Ahoj. Tak poslední zápas Čechie se povedl. Nejen výsledkově, ale hlavně herně a co se týká pohody. Jelikož Ondru K jsem si vzhledem k jeho zranění a možnému následnému konfliktu s jeho následným zaměstnavatelem do sestavy netroufl zařadit (i přes jeho naléhavé prosby), museli nám pomoci i kluci z Hrdlořez. A zájem byl značný, místo plánovaných dvou přijelo nakonec celkem pět kluků. A i oni si nakonec mohli asi na nějakou delší dobu naposledy vychutnat vítězný pokřik Čechie. Výhra na Pšovce, která má skvělý areál, super vedení a velmi kvalitní fotbalový tým SŽ, se nerodila lehce. Hlavně když Filip S hned v 8. minutě namazal soupeři na první gól - 1:0 pro domácí. O dalších osm minut bylo vyrovnáno. Mates přiťukl na vápně Tomíkovi proti noze a jeho bomba se i trochu se štěstím od břevna odrazila do sítě.
Ve druhé půli se opět hrál vyrovnaný duel a vyhrát mohl každý z obou soupeřů. Ve 40. minutě jsme šli do vedení, když Filip S poprvé napravil chybu z první půle a nabídku na brejk využil - 1:2 pro hosty z Prahy. Domácí to však nezabalili. Jedni chvíli nás hlavně po své levé straně dost přečíslovali. A dočkali se i vyrovnání. Ale beru to i na sebe - ani já jsem si nevšiml, že v tu dobu jsme hráli v trochu nezvyklém rozestavení se dvěma levými záložníky (nějak jsme se s Lukášem špatně sladili, má znakovka ještě značně pokulhává). A právě z této strany přišel centr na nepokrytého hráče, který pohodlně skóroval.
Pak se sice hrálo nahoru dolů, ale zápas spěl k zasloužené remíze. Jenže kluci s vidinou objednání si pizzy, která byla ve hře při případné výhře, zapnuli a dokázali dát vítězný gól na 3:2 pro nás. Jeho autorem byl opět Filip S, který si přehodil míč na svou silnější pravačku a vsítil. Domácí měli ještě šanci srovnat, ale Fíla jejich přímák lapil a mohli jsme slavit.
Vítězná cesta zpět do hotelu proběhla bez problémů, vlak jel dokonce přesně podle jízdního řádu. Opekli jsme buřty, i když celou večeři kluci stačili spláchnout asi za 15 minut. A pak zazněl očekávaný telefonát: "Pizza je tady." Když se mi povede fotky stáhnout, přibudou do letošní FOTOGALERIE.
A to je zatím vše. Je půl hodiny po půlnoci, valím na kutě. S novými informace se těším brzy načtenou.
Tak jsem se přeci jen dostal k popisu posledních dvou dnů letošních Otradovic. Čtvrtek byl velmi podobný pondělku - tedy co se týká rozložení denního režimu. Kluci absolvovali dvě tréninkové jednotky, přesto trochu odlišné. Hlavně odpoledne, celý trénink jsme totiž jeli naboso. A zase musím konstatovat - jako každý rok - že závěrečná hra na dvě vypadala mnohem fotbalověji než když mají na nohou kopačky. Skoro všichni jsou zdravotně ok, jen Filipa S trochu pobolívá kotník po středečním zápase. Cesty na kole dávají všichni bez sebemenšího náznaku únavy. Až na tréňu - o poledním klidu jsem si chtěl dopřát "dvacet" po obědě a byla z toho skoro hodinka spánku :-) A to mě ještě Adam přišel vzbudit, jako že už bychom měli jet na odpolední trénink. Ale bodlo to!!!
Večer jsme zamávali Ondrovi, který zamířil zpět do Prahy, a postrčili Spartičku do základní skupiny Evropské ligy, což však byla fuška. A pak už jen noční odpočinek před pátečním celodeňákem na kolech.
Poslední den (jako každý rok) je vyhrazen celodennímu výletu na kolech. Tentokrát jsme částečně i okolnostmi byli donuceni zvolit jinou trasu, protože hamburgrárna v Brandýse už je mimo provoz. Tak jsem tedy stál před další výzvou: najít nějaký cíl, aby je to bavilo, odpočinuli jsme si tam a navíc nebyli celý den na sluneční třicetistupňové výhni. Cílem se tedy, jak říká Jelimán z Madagaskaru po dlouhém mozkovém hloubání a dloubání, stal nový adventure golf v Kersku. On je tedy těsně za koncem vesnice s názvem Velenka, ale na kraji lesa patřícího právě do destinace spojené se spisovatelem Bohumilem Hrabalem. Je v lese, tudíž ve stínu a cesta k němu vede povětšinou podél Labe, takže trochu i "foukalo od vody". Trošku mě vyvedl z míry povrch, po němž jsme většinu cesty tam museli jet - olympijský vítěz Jarda Kulhavý by na něm mohl krásně potrénovat na svoje další cross country závody. Kluky to bavilo, můj zadek už mnohem méně. Hlavně proto jsme poslední 4 kilometry už jeli po silnici. Ale kluci vzorně jako husy za sebou a navíc jsme potkali dohromady jen dvě auta a jeden traktor.
Na golfu to šlo opět se střídavými úspěchy. Například Tomáš hned první jamku zavěsil hole-in -one. Ale když měl po čtvrté na skórkartě součet 20 a po dalších šesti jamkách přibylo dalších více než 30 úderů, tak to vzdal. Jiní zase šli opačnou cestou a po počátečních nezdarech se jamku od jamky zlepšovali. Co vím, tak ještě Vojtovi se povedlo eso, tedy jamka na jeden úder.
Cesta zpátky utíkala mnohem rychleji - za prvé už jsme věděli, co nás čeká, pak jsme si ji o nějaký kilometr zkrátili znovu po další málo frekventované silnici a navíc jsme se ještě chtěli stavit v Káraném na koupačku v Jizeře. Ta byla sice chladnější, ale čistá a při vysokých teplotách vzduchu hodně osvěžila. I když byli tací, kteří ani paleček u nožky nesmočili. A já třeba i zapomněl na po cestě ztracené brýle.
Večer odjeli Filip S a Sebík, zbytek polknul lívance s borůvkami a šlo se na kutě. V sobotní ráno už byl na programu pouze odjezd k domovům. Díky za super týden a třeba zase někdy v Otradovicích na viděnou.
P.S. Už jsem stáhnul i všechny fotky. Najdete je ZDE ... ŠM
Komentáře
Přehled komentářů
Ahojda kluci, super výkon, stále Vás tu šmírujeme z Prahy, všichni jste přes prázdniny hrozně vyrostli, sluší Vám to všem, Tobě Šimone samozřejmě taky, škoda toho posledního výkřiku Čechie....,ale život jde dál, bezva parta jsme byli a doufám, že i budeme. Mám Vás všechny moc ráda a každému držím palce ať se Vám ve fotbale daří. Čau Sy.
ty vyrostli
(Sylva, 25. 8. 2016 19:30)