Je tu (polo)čas rozpadu
Ahojky všichni.
V sobotu 25. června po turnaji v Hrdlořezích jsme se na hřišti v Dubči rozloučili se sezonou 2015/2016. A nejen s ní. Fotbalový osud tomu chtěl, že jsme se rozloučili i tak nějak osobně. Ale třeba ne na dlouho.
Jak už jsem několikrát psal a říkal, fotbal se hraje sice v 11 lidech na hřišti, ale potřeba jsou i další hráči připravení kdykoliv naskočit na zelený přírodní nebo umělohmotný trávník. A dostatečný počet nám jednoduše řečeno od září bude chybět. Několik kluků se totiž rozhodlo zkusit svou fotbalovou kariéru posunout o nějaký level výše, další si přejí změnit sport a jsou i tací, kteří chtějí život kolem mičudy o obvodu 68 - 70 cm, s průměrem cca. 22 cm a váze mezi 410 a 450 gramy opustit. Do případné nové sezony tedy hráčů zbylo jako do mariáše a protože ten kluci neumí, tak se naše cesty rozcházejí.
Nebudu se pouštět do nějakých "větších akcí" - nejsem zrovna hodnotící typ. Jen mi přijde správné se rozloučit se všemi, kteří jste se se mnou kolem těch našich dubečských a také samozřejmě dalších kluků ze spřátelených klubů motali. Ať už na hřišti či těsně kolem něj. To, co jsem za těch snad osm, možná devět let se všemi prožil, si budu pořád pamatovat. A doufám, že tomu bude i na opačné straně mince.
Všem díky! Nebudu nikoho jmenovat, protože bych určitě na někoho zapomněl. Přesto jednu výjimku udělám - určitě chci poděkovat svojí rodině za toleranci, se kterou k mému velkému koníčku, kterým fotbal bezesporu je, přistupuje. A třeba ještě bude.
Bylo mi s vámi dobře a každého velmi rád opět uvidím. Přeji všem hezké prázdniny a spoustu další radosti nejen s "kulatým nesmyslem", ale hlavně v životě samotném.
Mějte se ... HC 
